A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence

17.6.10 - Razer - Komentáře (27)
Bezmála deset let po jeho prvním odvysílání vám přináším náležitě uleželý pohled a zároveň recenzi na podle mě nejvíce nepochopený film této dekády.
Předem upozorňuji, že nepůjde o klasickou stručnou recenzi, ale i o lehké zamyšlení nad přijetím filmu světem přelomu tisíciletí a bude nezvykle obsahovat i určitá vyzrazení děje, na která ovšem předem upozorním.


A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence, je totiž natolik komplexním, pravdivým a zároveň podvědomě nepříjemným snímkem o nás samých, že prostě musela být širokou veřejností co nejrychleji zapomenuta, nebo ještě lépe strhána na úroveň prvoplánového braku, tak jak se to odedávna děje s díly, jež předstihnou svým poselstvím a myšlenkovým obsahem dobu, ve které vznikly.
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
A protože byl duchovní otec snímku Stanley Kubrick (Full Metal Jacket / Olověná vesta, 2001: Vesmírná odysea, Mechanický pomeranč…) mrtev a bylo by pokrytecky nepatřičné začít kritizovat přímo jeho, pustila se většina recenzentů v roce 2001 do Stevena Spielberga s tím, že dílo, na kterém Kubrick pracoval celé čtvrt století zničil svým sentimentálním přístupem. Jak později vysvětlím, podle mne samotné toto obvinění ukazuje naprosté nepochopení hlubší roviny/rovin filmu. To potvrdil i samotný Spielberg v rozhovoru z následujících let, který po Kubrickově smrti nerealizovaný námět filmu z profesní úcty natočil, jak podle svých slov jen “nejvěrněji mohl“. A pasáže, za které byl nejvíce kritizován, jako úplný konec filmu, jsou až na detaily původní - Kubrickovi. Na stranu druhou, přesně takové necitelné, povrchní přijetí jaké A.I. Artificial Intelligence dostala, jen podtrhuje velkou možnost naplnění Kubrickovi dystopické vize budoucnosti.

V “ne zas tak vzdálené budoucnosti“ je Henry Swinton řádným zaměstnancem jedné z největších světových korporací specializujících se na výrobu robotů a pro tragédii, která se jemu a jeho ženě Monice přihodila, byl vybrán vedením firmy Cybertronics jako vhodný subjekt, pro otestování nového výrobku, který firmě přinese spoustu dolarů a možná i navždy změní budoucí směr robotiky.
Výrobkem není nic jiného, než ideální dítě, mechanický chlapec jménem David, který nikdy neonemocní, nikdy nezestárne a navždy vás bude upřímně a doopravdy milovat. Právě opravdová láska na zakázku je novým trumfem korporace v konkurenčním boji.
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Henrymu bylo slíbeno povýšení, a protože je Monica po ztrátě jejich opravdového syna Martina psychicky zničená, přivádí Davida k sobě domů. Monica je nejprve rozzlobená, ale po čase si na své nové dítě zvyká a začíná ho i přes různé obtíže milovat a David poznává co je to život, šťastný život. Když se však Martin nenadále probere z kómatu, vše se mění. Martin přirozeně žárlí na svého nového sourozence a otec rodiny Henry dochází k závěru, že bude nejbezpečnější vrátit Davida zpět do podniku.

Má to jediný háček, David svou maminku opravdu miluje, koneckonců je to jediný důvod jeho existence a nedokáže pochopit, proč už by ji neměl nikdy vidět. David není žádný super kluk, co z hlavy spočítá číslo pí s přesností na 50 desetinných míst, neví co má dělat… a pak dostane spásnou myšlenku… když se stane opravdovým hochem jako Pinokio z pohádky, kterou četl, bude moci u své rodiny určitě zůstat.
A tak, se David i se svým robo medvídkem Teddym vydává na pouť temným lesem světa budoucnosti za Modrou vílou, která mu snad splní jeho jediné přání.
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Takto prezentovaná kostra příběhu by ještě mohla být vnímána jako pouhá variace na zmíněného Pinokia, kdyby ovšem na rozdíl od něj nenabýval příběh malého androida schopného citů každých 10 let čím dál tím zřetelnější, reálnější obrysy. A kdyby film Umělá inteligence zdánlivě mimoděk nepokládal spousty otázek typu:

I kdyby se žádná z dramatických událostí příběhu nestala, co by se přihodilo s takovým malým klukem zaseknutým v čase, po 50 letech kdy jeho lidští rodiče/majitelé zemřou, půjde do šrotu spolu se starým sporákem?

Je to co nás dělá lidmi opravdu tak unikátní, že to nepůjde za pár let vyrobit stejně snadno jako bramborové lupínky a okořenit to podle požadavků zákazníka?

A není podle námi vyzdvihovaných měřítek hloupý, naivní a od “narození“ milující mecha David mnohem lidštější, než jeho tvůrci, rodiče a vlastně i celá společnost, kteří jednají racionálně, logicky, sobecky a sledují své pragmatické cíle nehledě na nějaké čisté city, které obvykle jenom komplikují život?

A jak se s podobným stvořením, které na rozdíl od zažitých představ nebude superinteligentní, po ovládnutí planety toužící kus kovu, ale jen lepší, upřímnější verzí nás samých vypořádáte? Polijete jej kyselinou a rozřežete motorovou pilou, protože vám krade city vašich blízkých jako sexrobot Joe? A pokud ano, skutečně si tím pomůžete? A nebo jen přitlačíte takové výtvory lidstva ke zdi a donutíte je udělat něco nečekaného, co překročí rámec programování a logického uvažování?
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Podobných otázek, na které děj a různé charaktery filmu mají buď jen náznak odpovědi, nebo mají naopak každý tu svou, je celá řada a stojí za zamyšlení i ze současného hlediska, protože pak můžeme nalézt něco odpovědí na otázky o sobě samých.


Něco postřehů pro ty, co film už znají a vyzrazení děje pro ty co ještě ne!

Největší dojem na mě pak udělaly konce filmu, ano konce, A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence je svá vlastní a tam kde by klasický film končil, děj pokračuje v sídle společnosti Cybertronics “na konci světa“, kde se David setkává s dalším na chlup stejným Davidem, uvědomuje si, že je nahraditelný a jeho naivní naděje přechází v neřešitelné zoufalství (někdo by zle řekl “blue screen“) a následně další opravdu lidskou reakci, vražedný vztek. V tomto momentě se podle mě David skutečně stává tak lidským, jak jen to jde, v zájmu lásky přejímá totiž i ty nejhorší části našeho já. Zde se téměř uzavírá kruh, který byl nastartován v mnoha počátečních scénách filmu (Martinova žárlivost, majetnické touhy partnera Gigolovi klientky, motivace Prof. Hobbyho), který na jedné straně ukazoval nepěknou podstatu lidských citů a na druhé krásnou čistotu, ale zároveň omezenost té naprogramované.

Film však dále pokračuje, David vidí výrobní linku a i jeho jednoduchý rozum začíná chápat rozpor mezi tím, po čem touží a realitou.
Následuje poslední záblesk naděje jako z pohádky, který se však krutě a reálně na tisíce let rozplývá.
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Poslední konec filmu je pak spojením toho reálného a pohádkového a ukazuje, že s dostatkem vůle může Modrá víla navštívit reálný svět a umožnit Davidovi prožít všechny jeho sny bez toho, aby musela ohnout zákony celého vesmíru.
A potomci a zároveň soudci lidstva budou i podle nich usuzovat to, jací jsme skutečně byli.

Znovu, nejen můj názor na tento konec není v tomto ohledu náhodný, vzpomeňte si na scénu s doktorem Vím, kde tou správnou odpovědí pro budoucnost byla nakonec kombinace holých faktů a fikce… reality a snů.

Dokonce i momenty, které se mi z racionálního hlediska zdají chybné, jako je přivedení Moniky zpět mezi živé právě na jeden jediný den, mají svůj význam, tedy konkrétně zde zřejmě názorně ukázat, že i my lidé můžeme být ještě ve vzdálenější budoucnosti bezchybně naklonováni a snad i naše mysl jednoduše stažena do nového těla… jde pak v takovém kontextu skutečně o prvoplánový happy end jak někteří tvrdí, nebo spíše další úhel pohledu, případně jakousi paralelní syntézu nahraditelného těla a jedinečného vědomí i v případě “orga“?

Zajímavé je, že když jsem film v 15 letech poprvé v kině viděl, hned jsem si domyslel, že archeologové budou supermechy (Spielberg to potvrdil) a ne nějací mimozemšťané, jak si asi dodnes myslí mnozí kritici filmu, kteří ho zavrhují jako obyčejnou slzopudnou story. Znovu i zde to chce číst mezi řádky, proč by jinak ony pokročilé bytosti měly nějaké primitivní lidi v téměř posvátné úctě, kdyby nešlo o jejich bohy, tvůrce? A proč by jinak celý Davidův příběh byl vlastně pohádkou, kterou říká vypravěč 42. století svým “dětem“ :-) ?

Také bych neřekl, že úplný konec filmu je skutečně šťastný, nebo naopak smutný, řekl bych, že je neutrální/otevřený… .
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Přiznám se, že ani po opakovaném shlédnutí v průběhu let jsem zřejmě nepostřehl zdaleka všechny implikace, které A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence má, nicméně s ubíhajícími léty začínají nepřeberný materiál v ní obsažený pomalu zkoumat i opravdoví akademici viz. odkaz na 30 stránkový rozbor od renomovaného filozofa Washingtonské univerzity Human, mecha, supermecha — and David . Jde o zajímavou studii, s kterou sice v něčem nesouhlasím a pár věcí si myslím jsem na rozdíl od autora dokonce postřehl navíc, ale některá jeho zjištění např. ohledně jasných odkazů na díla Hegela, Nietzscheho, a Heideggera jsou minimálně zajímavá a rozhodně stojí za přečtení.

Konec spoilerů


Herecké obsazení filmu nemohlo být o mnoho lepší, ústřední roli Davida ztvárnil Haley Joel Osment (6. Smysl, Forrest Gump, Pošli to dál) tak věrně a dobře, že v ní zřejmě dosáhl vrcholu své herecké kariéry, který už nikdy nepřekoná – což musí být pro herce jistě frustrující.
Gigolo Joe v prvotřídním podání Jude Lawa nastavuje i přes svůj programem omezený vzorec chování divákovi nejednou poněkud temné zrcadlo a vymyká se tak roli komického společníka, jakou byste od něj možná očekávali.
Ostatní herci jako William Hurt (Prof. Hobby), pak výsledný dojem rozhodně nezkazí.
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Počítačové efekty jsou na svou dobu až překvapivě dobré a spíše, než aby ohromovaly, dotváří atmosféru, za což jistě mohou i výtvarníci, kteří vymysleli dostatečně poutavé scenérie měst budoucnosti. Svůj velký vliv tu měl právě Spielberg, který umělce a samozřejmě i herce usměrňoval, znovu tak dokázal, že řemeslnou filmařinu ovládá jako málokdo na světě, jeho obrovská zásluha je právě ve faktu, že film bude po formální stránce akceptovatelný a jedinečný i za dalších 20-30 let, jako každá správná klasika.

Hudba je většinu času nenápadná, ale podobně jako efekty o to lépe a silněji dotváří celkovou atmosféru filmu, protože se ozývá přesně tam, kde by měla a mlčí tam, kde by překážela.

Někdo by mohl namítat, že film má z dnešního pohledu očividné chyby, např. proč v sobě David nemá něco jako vyhledávací čip, ale podle mne jsou to pouze nepodstatné detaily, které se dají najít v každém díle a možná je jen svět budoucnosti o něco jiný, než ten dnešní.

A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence je prostě snímkem, který předběhl svou dobu, nebál se s rozpočtem mainstreamového filmu kousnout do několika ne zcela příjemných a eticky/filozoficky jednoznačných témat a jeho význam si budeme uvědomovat lépe a lépe až s přibývajícím technologickým a myšlenkovým pokrokem, který nelze zastavit, pouze nasměrovat trochu jiným směrem a to jen pokud to uděláme včas. Protože i ostatní složky filmu podporují výsledný mocný dojem, mohu s čistým svědomím dát 100 procent hned v několika pomyslných kategoriích jako je scifi, drama, pohádka... .

100%

Krátký trailer

Pro doplnění pocitů z filmu doporučuji po jeho shlédnutí ještě přečíst krátkou povídku od Briana W. Aldisse na jejíž motiv vše vzniklo: Super-Toys Last All Summer Long a další, které na ní navazují Super-Toys When Winter Comes a Super-Toys in Other Seasons.
A.I. Artificial Intelligence / Umělá inteligence
Co jsem četl, tak současné praktické aplikace umělé inteligence se stále více začínají přiklánět k řešením situací na základě různých priorit a vědci zkoumají, jak přesně city ovlivňují naše chování, protože jsou v podstatě primitivnější, ale někdy důležitější než analytické uvažování.
Váha takových priorit se v závislosti na různých situacích dynamicky mění. Začíná tedy postupný ústup od tvrdých jasně daných programů, které jsou značně omezené v šíři nečekaných problémů, které mohou řešit.
Zatím jde o relativně jednoduché systémy, které ovšem začínají zvládat takové věci jako bezchybný samostatný pohyb v nehostinném terénu, analýzu obrazu (připravovaná vojenská logistická vozidla armády USA, sondy pro průzkum Marsu). A dělají to dynamicky, učí se jak překonávat terénní nerovnosti a získávají přitom unikátní zkušenosti. Dovedu si představit, že při ostrém nasazení podobného vozidla bez jakéhokoli náznaku osobnosti či vnějšího rozdílu, by vojáci preferovali vozítko D1 namísto vozítka D2, protože to první se naučilo jak rychleji přejet vyschlý potok.


Protože u tohohle filmu chce asi všechno čas, vyšel až v roce 2009 povedený artbook Kubrick to Steven Spielberg: The Vision Behind the Film odhalující další informace o natáčení a vzniku.

Vaše hodnocení: 93%  (44 hlasů)
10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
RSS | Kontakt | FAQ | Fox Axe © 2006-2017
Původní recenze, obrázky, texty a zdrojový kód těchto stránek nesmí být bez souhlasu šířeny.
Web tip: Dlouhá videa zdarma

Načtení stránky trvalo 0.016 vteřin